Rubrika: Kronika

Lednové soustředění 2020 se jako obvykle konalo v Praze, pokud jsme v lednu v Praze, tak jsme obvykle zásluhou Lenky Bartoníčkové v Jinonicích. Jinonice jsou velmi různorodé, vlastně až díky Bohemáči jsem zjistila, že se v jejich části dochovala i původní obec Jinonice. Toto místo má obrovské kouzlo nejen díky tomu, že tady bydlí Lenka Bartoníčková. Docela dochovaná původní zástavba vesnických…

Poloha: Překrásný palác při Palachově plácku. Popis průběhu představení: Předsazené plakáty Palacha plus přátel. Přímý přenos přes Proglas! Pro Pána! Plná prostora, přišli potentáti…. Potemělo, Plné příšeří, Přisvětlena pouze pravidelně pokynující paže pohlavára Podle pokynů počínáme pěti Potmě! (pomóc), pouze před průčelním plakátem Palacha poblikávají Polárky party pedagogických pěvců Při pění přihrávají přítelkyně* přesné půltóny Pějeme…

Úterý 7.8. Na letošní letní soustředění přijíždím s Honzou (poprvé) a pozdě (jako obvykle), kvůli v jednom směru uzavřené silnici kousek před Kalnou. Tři minuty (přísahám, že to víc nebylo!) po začátku večerní zkoušky míjíme ceduli Dolní Kalná a já křičím na řidiče, že to tady znám a budu ho navigovat, takže už v osm parkujeme u sokolovny. Příjet do Kalné je skoro…

Blíže nespecifikovaný počet dní před pražským soustředěním (nechci riskovat Vítkovo výstražně zvednuté obočí) pokládám před sebe noty. 145 STRAN!!! Uf, to je pěkná nálož. A to do toho nepočítám Lux aurumque a hebrejské, které umím zpaměti. Je pravda, že novou skladbou je pouze Bridge over troubled water v aranžmá Jarouška Šindlera. A navíc tento kousek bude Jarda i sám dirigovat.…

Soustředění Bohemiachoru v Brně, 20.-22. říjen 2017 „Ahoj, Stando!“ „Ahoj, kdo mi to volá?“ „Tady Tereza Válková. Stando, mám pro tebe malou jobovku!“ To byl začátek hovoru, který někde na Českomoravské vrchovině vedl Standa pomocí hands–free telefonu auta, kterým Jirku Mátla a mě vezl na soustředění do Brna. Z následujícího dialogu vyplynulo, že Roman Válek na naše soustředění nepřijede,…

  Inu… Kadaň… to je docela z ruky, co? To si takhle jedete… Pomalu vylézáme z kouřícího se Alicina auta pár kilometrů za domácími vraty – Alice, já, Ferin – a do Kadaně daleko… zatím co Alice vede hovor se servismenem z Hondy, my s Ferinem také vytahujeme své mobily. Chystáme se volat o záchranu sopranistku Hanku P. – jede prý sama…

(mohlo by mít podtitul „skoro jako v Huntířově….“ nebo „plné výhod“) A jaké že bylo? Retro – Kulturní dům, kde jsme ubytováni, naprosto odpovídá tomuto pojmu (nezkažená ukázka velkolepé architektury 70-80.let – obří prostory s patřičnou výzdobou), navíc v pátek večer, když všichni postupně dojíždíme, ve vchodu do budovy narážíme na místňáky, kteří se hrnou na zábavu pořádanou…

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic slavil 450. narozeniny, stejně jako William Shakespeare, a naše pění v místním kostelíčku se stalo součástí této veselice. Jinak bylo letní soustředění 2014 na Pecce běžné, všední až nudné: Ivan zase přijel v ručně postaveném Kaipanu, ke kterému podal zasvěcený výklad, obohacený líčením cesty do Británie, Lea měla potíže s ubytováním svého králíčka v nejlepším peckovském hotelu,…